Historie

Z historie obce a založení „podhoubí“ občanskému sdružení

Krátce o obci Šošůvka

První doložená písemná zmínka je z roku 1374, která uvádí věno Mikuláše z Petrovic své manželce Dorotě ve výši třiceti hřivnách grošů na 1 lán v Šošůvce. Je jisté, osada musela existovat již dřív. Název obce, její původ a doba vzniku činí určité potíže na rozdíl od jednoznačnosti názvů sousedních obcí. Názvy jsou od prvopočátku komoleny. Konečný dnešní název je uváděn jako SSchsouecz, Ciessowka, Schuschowca, Schsovce, Schyssnowka, Schusnovice, Schusovka, Ssusnovka, Susuwka, Šišůvka, Šešulka, Šašůvka, Sosulki, Sušová, Sušóvka, Sušůvka až na Šošůvka – jediný to název obce v naší republice. Záleželo mnohdy na vlastním písařovi, jak slyšel název a na jeho písařských schopnostech. V názvu se nesporně projevuje vliv horského nářečního typu hanáckého. Podle pomístních názvů brněnského okolí se uvádí několik výkladů možného vzniku názvu.

(obecní publikace „600 let obce Šošůvky“ z r. 1974)
Podrobnější informace na www stránkách obce Šošůvka

Co předcházelo vzniku Občanského sdružení Šošůvská kaple

(podle podání žijících současníků)

Předcházely události několika desetiletí. Za neblahé paměti druhé světové války v roce 1942 se rozhodli tehdejší místní představitelé pro zbourání za pomoci mládeže, snad časem narušenou, větrem částečně poničenou, ale jinak udržovanou zvoničku (paní Marie Mikulášková z č. 14 pravidelně bílila). Byla pravděpodobně postavena pro zvonek kolem roku 1731.

Zvonek byl přesunut (únor až červen 1943) do nově vytvořeného prostoru ve střeše v blízké hasičské zbrojnici (postavena koncem minulého století). No a ta byla po dalších dvaceti létech v roce 1963 také zbourána. Stála před vchodem a okny národního výboru. A zvonek, který vždy doprovázel život na dědině už nedostal místo. Byl značně poškozen (vylomení horní části zvonku se závěsem srdce). Jen díky jistým místním občanům (z č. 45) se dochoval do dnešní doby. Dostupnou opravu se nepodařilo zajistit, i když snaha byla.

Jižní pohled na náves s bývalou zvoničkou z doby před 2. svět. válkou

Pohled od severu asi z roku 1940

Je třeba doplnit, že ve horní části obce dlouhé kolem jednoho kilometru stojí druhá stará a zachovalá zvonička, ve které se pravidelně zvonilo ještě před několika roky. V současné době už není čas či nejsou lidi v dědině z více než 700 obyvateli na tuto pravidelnou neplacenou veřejnou službu. Zbývá snad jen zautomatizování zvonění.

V dědině a kolem stojí tři boží muky (kapličky, poklona) a osm křížů, které mají také svoji historii.

Život na vesnici byl vždy otevřenější, lidé si viděli obrazně i doslova pod ruky, na talíř, i do postele. Možná i proto byli všeobecně k sobě upřímnější, pomáhali si, předháněli se ve svých činnostech, byli hrdi na svou práci i službu druhým. Vyřčené slovo bylo zákonem, který se dodržoval. V mnoha případech po „vyčištění hlavy“, druhý den hlavního aktéra rozhodnutí mrzelo, zpět ale nešlo vzít (to ba bylo pod úrovní člověka). Samozřejmě, že každý člověk nepatřil k těm lepším. Když však toto srovnáme s dnešní situací ve společnosti, různých skupinách a to i nejvyšších vládních! Mnohdy je lež součástí světové diplomacie, zlodějna legalizována zákony, vraždy daní za demokracii, nevěra běžnou součástí života, rodina dočasný či neuznávaný článek společnosti, atd. Radši dále nedomýšlet a nerozčilovat se zbytečně. Tak dospěl „vývoj kupředu“ či kam.

Byly připravovány plány pro obřadní síň na šošůvském hřbitově, který je v provozu od začátku roku 1973, hodnoceny některé již zbudované obřadní síně. Ve volebních programech minulých obecních zastupitelstev bylo budování stavby, též jako víceúčelové zařízení a kaple, uváděno jako jeden ze základních volebních úkolů.

Z tohoto krátkého přehledu událostí je zcela zřejmý zájem a požadavek na stabilní a důstojné zabudování historického zvonku, který po dlouhá léta pravidelně zvonil třikrát denně, oznamoval úmrtí místních občanů a jiné upozornění pro občany. Je znám příslib (snad upřímně myšlený) dřívějších obecních představitelů, že bude v budoucnu postavena zvonička nebo kaplička. Je naší povinností slova uskutečnit, neboť tito již většinou nežijí. A proto bude stát kaple s historickým zvonkem i také novým.! V mladé generaci snad roste dost schopných a pracovitých pokračovatelů.

A když už se něco buduje, ať slouží co nejlépe a dlouhodobě. Předpokládalo se zabudování zvonu nového (asi 50 kg) do stavby tradičního pojetí s moderními prvky. Bude však pořízen nový zvon o váze 90 kg v ladění G2 ze zvonařské firmy paní Dytrychové z Brodku u Přerova Zvony mají více účelů a symbolů. Šošůvský bude nést jméno sv. Václava, sv. Anežky České a sv. Ludmily. Na zvonu bude nápis „Všichni svatí patronové probouzejte v našich srdcích víru, lásku a naději“.